Sony je samo o sobě synonymem pro kvalitní zvuk. Přesvědčit jsem se o tom mohl při používání sluchátek WH-CH500 nebo vyšší verze WH-CH700. Všechny sluchátka Sony, které jsem já i mé okolí vyzkoušeli, byly jednoznačně skvělé.
Jelikož mě už omrzely velké sluchátka přes hlavu, dlouho jsem používal Xiaomi Haylou GT2. Sluchtáka od Xiaomi jsem kupoval na Aliexpressu za pár kaček. Vydržely prach, vodu a všemožné náročné podmínky, kterým jsem je vystavoval. Neobešlo se to ovšem bez velmi častých výpadků signálu, trhání zvuku i když byl telefon vedle nich a v neposlední řadě “malou výdrží baterie”. Ovšem díky pouzdru šly rychle opět nabít. Bohužel, pouzdro je otevřené, a tak občas v batohu vypadly, povyjely a já je pak našel vybité. To člověka naštve.
Každopádně jsem se rozhodl, že je potřeba investovat do něčeho kvalitnějšího. A jako majitel i na začátku uvedených sluchátek Sony, byla volba jasná. Jen tedy ne velká přes hlavu, ale něco menšího do uší. Karta padla na dva kandidáty. WF-SP800N, která jsou voděodolná pro potřeby pocení při sportu a disponovaly všemi pokročilými funkcemi. Bohužel hodně lidí si stěžovalo, že nástavce do uší (jsou tam takové plastové do ucha pro lepší držení) často odpadly ze sluchátka na zem při vydání z pouzdra. (tuto informaci jsem četl v recenzích, ale je zcela nepravdivá, protože plastové nástavce nemohou od sluchátka odpadnout!) A já rozhodně nehodlám hledat v autobuse nějaké plastové části sluchátek. Takže varianta druhá…
SONY WF-1000XM3
Název, na který nadává každý druhý recenzent. Ovšem mě se líbí. Osobně mám rád názvy, které Sony používá, protože už na první pohled vidím co je to zač. Stejně jako velká sluchátka byly ve verzích 500, 700 až 1000 a každé číslo jasně říká, jak vysoká verze, funkce a cena to je. Skoro není třeba u Sony porovnávat funkce, stačí si dát maximální cenu, kterou chci utratit, vybrat typ sluchátek (velká, malá) a pak už nejvyšší model (číslo) na který mám.
Ale pojďme si probrat sluchátka jako taková. Sony představilo nejvyšší aktuálně dostupnou variantu špuntových sluchátek. Nejvyšší v tom, že v sobě skrývají špičku dnešní technologie, kterou jde nacpat do malých bezdrátových sluchátek.
Konektivita, stabilita
Sluchátka podporují kodeky AAC a SBC (aneb apple a android), nepodporují bohužel (bohužel pro malé procento lidí) vyšší kodeky pro kvalitnější zvukový přenos. To ale nevadí, Sony má vlastní systém, jak dosáhnout studiové kvality i s obyčejnou MP3 nahrávkou. Spojení s telefonem je skrze Bluetooth 5.0 a technologií spojení obou sluchátek k telefonu. Většina levnějších sluchátek totiž komunikuje tak, že se například pravé sluchátko spojí s telefonem. Telefon zasílá stereo zvuk do pravého sluchátka a to následně odesílá dál levý kanál do levého sluchátka. Toto zpoždění způsobuje potíže některým uživatelům u videa a má i další problémy. Sony toto vyřešila tak, že každé sluchátko komunikuje přímo s telefonem, proto jdou používat naprosto nezávisle na sobě.
Pro ještě rychlejší spárování má pouzdro na sobě NFC čip. Po vytažení sluchátek z pouzdra není potřeba držet 7 vteřin obě sluchátka a dostat je do párovácího módu. Stačí k pouzdru přiložit telefon s podporou NFC a sluchátka jsou rázem spárována. Tuto možnost Sony využívá u většiny modelů vyšší třídy.
Díky aplikaci Headphones Connect je možnost oproti konkurenci nastavit dva typy spojení. Priorita kvality a priorita spojení. V prioritě kvality je dosah omezený, ale sluchátka komunikují s více vzorky zvuku pro nejlepší prožitek. Komunikace v tomto módu doma funguje po celém bytě i tam, kde už se dávno Xiaomi GT2 ztratily. Překvapivě se Sony WH-CH700N v prioritě kvality už taky ztrácejí, stejně jako Xiomi. U těchto 1000m3 si ovšem Sony dalo záležet na anténách, proto drží i v celém bytě. Pokud by ovšem signál padal, což se opravdu občas v MHD stává, je možnost přepnout na prioritu spojení. V tomto módu sluchátka fungují i na větší vzdálenost od telefonu a vše funguje jak má. Rozdíl v kvalitě zvuku mi není patrný.
Pouzdro, nabíjení, VÝDRŽ
Nebudu to nechávat na závěr článku, vím že vás to zajímá. Sluchátka jsem nedostal na testování, koupil jsem si je pro sebe, přesto je testuji celé dny v plném proudu. První pocit je ten, že jsem z výdrže zklamaný. Oproti Xiomi GT2, které zvládaly i 3-4 hodiny, mi tyhle umírají po hodině a půl a to ještě pravé sluchátko vždy dříve. Prošel jsem si teda nápovědu a oněch psaných 6 hodin je s velkým ALE.
Sluchátka jako takové mají mít výdrž 6 hodin provozu, následně se nabíjejí 1,5 hodiny do plna. Dokovací pouzdro pak nabije sluchátka ještě 3x, takže celková výdrž je 6 sluchátka + 3*6 v poudzře = 24 hodin (respektive 32 hodin viz dále). Dokovací poudro se pak nabíjí 3,5 hodiny.
Dobrou zprávou je, že Sony konečně přišlo s konektorem USB-C, který se u sluchátek zrovna rychle nerozvíjí.
Hodně uživatelů si stěžuje na velikost pouzdra. Je pravda, že oproti Xiaomi GT2 je 2x větší a už nevejde do kapsy tak jako Xiaomi. Osobně to ale nevidím tak zle. Sluchátka mají x krát více funkcí, výdrže baterie i možnosti dobíjení v pouzdře. Velikost pouzdra mi přijde akorát k tomu všemu co sluchátka umí.
Pouzdro jako takové toho víc moc neumí. Má NFC, jednu stavovou ledku a to je vše.
A teď k tomu základnímu, výdrž sluchátek. Jak jsem již zmínil, třeba poslech podcastu zvládly “jen” asi hodinu a čtvrt, což je jeden díl a malý kousek dalšího. I když se po vložení do pouzdra na 10 minut nabijí pro dalších 90 minut poslechu, přišlo mi to celé nějak málo. Zakopaný pes je v nastavení aplikace a zpracování zvuku. Základní problém je ve dvou funkcích.
Sluchátka disponují velmi výkonným čipem HD QN1e, který se stará o potlačení okolního zvuku a převod zvuku na nejvyšší možnou kvalitu. Vše ale stojí energii z malé baterie každého sluchátka.
Funkce ekvalizéru (každé sluchátko musí zpracovávat v sobě tyto úpravy) zvyšují spotřebu baterií až o 45%.
Další věcí je pak funkce DSEE HX, která dokáže převést zvuk na vysoce kvalitní nahrávku blížící se studiové kvalitě. Tento živý přepočet je energeticky náročný a při použití extremně klesá použitelný čas poslechu.
Když jsem si v návodě prošel tuto tabulku, přišel jsem na celou problematiku. Měl jsem totiž upravený ekvalizér a ještě aktivní službu DSEE HX u kodeku SBC. Potlačení okolního zvuku jsem měl vypnuté, takže vycházela výdrž na 3,5 hodiny. Ovšem mínus ještě 45% za ekvalizér a jsme na mých 1,5 hodiny výdrže. Jde vidět, že hlavně funkce přepočtu zvuku do kvalitnější podoby DSEE HX je energeticky náročná.
Má ovšem smysl vůbec zapínat DSEE HX, když to tak bere baterii? Musím se přiznat, že hudba je na jiné úrovni s použitím této funkce. V autobuse a MHD rozdíl není moc patrný, ale doma v klidu jsou rozdíly obrovské. Samozřejmě u podcastu to byla chyba nastavení, zde je to zbytečné.
Myslím, že k výdrži tabulka dává docela jasný přehled. Pro kvalitní poslech si sáhnete na dno baterie velmi rychle, pro běžný poslech bez ekvalizéru a funkce DSEE HX dostanete dlouhé hodiny poslechu.
Pokračujte prosím na další stránku…
Buďte první kdo napíše komentář