“Laboratorní” testy
Jelikož jsem se chtěl dostat při této recenzi hlouběji do testování, vzal jsem akumulátor na firemní tester Voltcraft ALC 8500 Expert. Tester umí pracovat s většinou běžných typů akumulátorů. Pro toto testování jsem potřeboval alespoň základní informace o “vnitřnostech” akumulátoru. V akupacku jsou použity akumulátory 18650 firmy Panasonic s kapacitou 2900 mAh s nominálním napětím 3,6V. Spodní hranice vybíjení mají 2,5V a pro nabíjení 4,2V. Je doporučeno nabíjet proudem 1375 mA na napětí 4,2V po dobu 4 hodin. Jelikož notebook nabíjí celý akumulátor okolo dvou hodin, je nabíjecí proud dvojnásobný. Háček je v tom, že jsou vždy zapojeny dva tyto akumulátory paralelně, a proto se proud pro každý z nich dělí dvěma. Je tedy dodržen doporučený průběh nabíjení pro všech šest článků.
Články jsou tedy zapojeny po dvojicích (dvě paralelně) a následně tři dvojice do série. Tím se dosáhne kapacity 5800 mAh (2x paralelně 2900 mAh) a následně tři dvojice do série, což dává výsledné nominální napětí 3 x 3,6V = 10,8V. Ohledně kapacity je tu malý háček. V datasheetu akumulátoru Panasonic je poznámka, že se sice jedná o akumulátor s typovou kapacitou 2900 mAh, ale minimálně může mít až 2700 mAh při 20°C. Ve výsledku by celý akupack neměl typově 2 x 2900 = 5800 mAh, ale jen 2 x 2700 = 5400 mAh. Na fotografii níže lze vidět rozebrané notebookové akumulátory od firmy AVACOM.
VNITŘEK AKUMULÁTORŮ PRO NOTEBOOKY FIRMY AVACOM
Bohužel tester Voltcraft ALC 8500 Expert má svá omezení, která nám v tomto testování překážela. Jako spodní hranici napětí při vybíjení Li-Ion akumulátorů, lze nejméně nastavit 2,7V, ale výrobce článků Panasonic udává možnost vybíjení na 2,5V. Tak stejně tester dovoluje maximální hranici nabíjení Li-Ion maximálně na 4,1V, kdežto výrobce až 4,2V. Proto jsme museli tester nastavit při nabíjení na typ Li-Pol, kde je možnost 4,2V na článek (tj 12,6V celkem) a pro vybíjení na typ LiFePo, kde je možnost jít až na 2,5V na článek (7,5V celkem).
Z notebooku přímo na tester
#1 Akumulátor se celou noc dobíjel a ráno šel plně nabitý na tester. Ten jej vybíjel proudem C/3, který odpovídá proudu 1933 mA. Označení C/3 znamená kapacita (C) děleno třemi, neboli vybíjení proudem jedné třetiny kapacity. Akumulátor se začal lehce zahřívat až těsně před koncem vybíjení. Vybíjení bylo ukončeno při 8,1V a akumulátor celkem vydal 5350 mAh (8,1V = 2,7V na jeden článek).
Při tomto testu jsem ještě nevěděl, že bude nutné měnit typy akumulátoru. Proto byl testován na vybíjení typu Li-Ion jen do 8,1V což je 2,7V na článek. Po vybití jsem akumulátor na testeru již nabíjel jako Li-Pol s konečným napětím 12,6V proudem 2500 mA.
#2 Další test už jsem provedl od napětí 12,6V (4,2V na článek) do spodního napětí 7,5V (2,5V na článek). Jelikož jsem akumulátor vybíjel na napětí o 0,6V menší než při předchozím testu, dostal jsem z něj o trochu více energie. Tu jsem ale vzápětí “zabil” vyšším vybíjecím proudem. Vybíjecí proud byl 2500 mAh a celková kapacita byla 5356 mAh.
#3 Třetí a poslední test je dle datasheetu výrobce článků. To znamená vrchní napětí 12,6V a spodní 7,5V při vybíjení proudem 1080 mAh. Kapacita při tomto testu byla 5770 mAh. To znamená, že kapacita vychází přesně tak, jak ji výrobce uvádí a ještě pár mAh navíc.
Elektronika
Zde jen krátce uvedu, že původní akumulátor byl oproti novému o něco chytřejší. Na celkový provoz tento rozdíl nemá nejmenší vliv. Nový akumulátoru pouze nepracuje na bázi jednoho řídícího “procesoru”, tudíž nehlásí notebooku svou identifikaci jako je výrobce, datum výroby, původní kapacita apod. Nový akumulátor má pouze základní jednoúčelové “procesory” vyráběně speciálně pro řízení ochrany Li-Ion akumulátorů a pár pravděpodobně dvojitých MOSfet tranzistorů, kterými řídí nabíjení a vybíjení, jakožto i odpojení akumulátoru od konektoru. Každá dvojice článků je nabíjena zvlášť, čímž se zajistí správné vyrovnávání napětí mezi dvojicemi. V případě, že by se nabíjely všechny dvojice do série, časem by se začaly napětí rozcházet a bez balanceru by se nikdy nesrovnaly. Tím by byl akumulátor rychleji odsouzen. Jak jsem již zmínil, rozdíly jsou naprosto nepodstatné a na funkci nemají žádný vliv.
Suma sumárum je to skvělý akumulátor
Týden se na mně přítelkyně dívala nevlídně. Dostala nový akumulátor a já jí ho na týden zabavil. Musím ale říct, že ten týden testování stál za to.
Akumulátor jako takový nemá chybu. Výdrž na sledování FullHD filmu nebo kancelářskou práci a brouzdání po internetu je dostatečná. Pokud budete hrát náročnější hru, tak vám nebude vadit ani skoro hodinový výpadek elektřiny. Akumulátor je nabíjen bezpečně a dle doporučení výrobce článků Panasonic. Léty ověřené ochranné obvody vás ochrání před veškerými poruchami, které mohou nastat. Kapacita vychází při testování podle parametrů testu výrobce, přesně jak má. Jsou v něm použity kvalitní články Panasonic, což samo o sobě dává jistotu kvality. Vše podtrhuje výrobce AVACOM, který se výrobou akumulátorů zabývá více než 20 let.
Starý akupack
Ještě pro kompletnost jsem otevřel starý akumulátor, který byl již na odpis. Jsou v něm použity LG články 2800 mAh s nominálním napětím 3,7V. Maximální konstantní proud mají 5A. Elektronika stejně jako na novém akupacku umí vyrovnávat každou dvojici článků zvlášť. Starý akumulátor má dvě teplotní čidla, pro sledování teploty. Pokud je teplota příliš vysoká, akumulátor se odpojí od nabíjení nebo vybíjení. Pro případ nejvyšší nouze v případě, že by byl akumulátor ve zkratu a procesor nezareagoval a akumulátor neodpojil, je ještě vybaven speciálním prvkem. Poprvé jsem se s tímto prvkem setkal právě v tomto starém akumulátoru. Proud z článků teče přes svorky T4 a T2, kde se úměrně k proudu ohřívá odpor “heater”. V případě proudu více jak 12A (v případě tohoto akumulátoru) se “heater” ohřeje na takovou teplotu, že se jedna nebo obě dvě pojistky “fuse” spálí. Jedná se o nevratnou pojistku, která je jen pro stav nouze a ochranu proti chybě procesoru.
Akumulátor jsem rozebral a postupně vytestoval každý článek. Velice zajímavým efektem je degradace článků v závislosti na teplotě, při které je provozován. Články nejblíže k procesoru, grafickému čipu a chlazení, kde se teplota pohybuje okolo 70°C jsou nejvíce zničené. Dosahují kapacity 1-10 mAh. Prostřední dvojice má 30-60 mAh. Poslední dvojice nejvíce vpravo, kde je teplota v průměru okolo 35°C mají ještě kapacitu v průměru 700 mAh.
Fotogalerie
Kliknutím na fotku otevřete fotogalerii přes celou stránku.
Děkuji, že jste vše dočetli až do konce. Doufám, že jsem vše jednoduše vysvětlil a popsal. Snažil jsem se jak o reálné testy v notebooku, tak o testování s číselnými výsledky. Vedlejším efektem této recenze jsou zjištění o problému velké degradace článků následkem působení tepla a změřená odchylka 10 % v případě nevyužití plného nabíjení a vybíjení článků případně celého akumulátoru. Pokud se vám moje testování líbí budu rád, když budete článek sdílet nebo dáte “To se mi líbí”.
Buďte první kdo napíše komentář